Jdi na obsah Jdi na menu
 


Okruh Skandinávií (Švédsko a Finsko 2009)

23. 8. 2009

3.8.      Vyjeli jsme v 19.55 z Mariánských Lázní do Chebu. Ve 21.10 následoval odjezd s cestovou do Aše, kde se doplnilo osazenstvo autobusu na 100%. Nelinka neměla mnoho vrstevníků, všichni byli starší, nejvíce střední a vyšší věk. Jako pozornost byly rozdány bílé taštičky s adresou cestovky. Dále následoval průjezd SRN do Rostocku, celkem klasika. Zastávka u restaurace Maché: nahoře nás lákala vůní pečiva, ale dole byl neskutečný smrad na WC. Alespoň se neplatilo.

4.8.      V Rostocku v přístavu následuje podobná zkušenost s WC. Dále v 6.00 jsme najeli na trajekt Scandlines na trase Rostock-Gedser. Venku foukalo a bylo chladno, většinou  jsme pospávali uvnitř. Obdrželi jsme pro nás bezcenné poukázky na nákup cigaret. Klasikou bylo další smradlavé WC. Cesta trvala 2 hodiny. Po vylodění následoval průjezd Dánskem do Helsingoeru – vše bylo OK. Tam jsem najeli na další trajekt Helsingoer-Helsinborg. Jelo se necelou půlhodinu opět Scandlines (ty věty o WC by byly opakováním). Konečně jsme byli ve Švédsku. Kromě dvou ženských, které nevystoupily. Po zmatcích bylo zjištěno, že posádka je naštěstí odchytla včas a nakonec je přivedla k autobusu. Potom jsme jeli do Stockholmu, byla to dlouhá klasika přejezdu se zastávkami. Ubytovaní jsme byli v hotelu Price Philips, byl dobrý. Nakonec jsme si udělali procházku do obchodního centra, Ikea byla naštěstí už zavřená, jinak by nás tam Anička protáhla. Švédi se s tím nemažou a mají nastavený kurs 10 SEK=1 euro, Anička ztrácí čepici a propisku.

5.8.      Ráno jsem našel Aniččinu čepici a propisku v autobusu a začala prohlídka Stockholmu. Nejdříve radnici s věží a potom královský palác. Pak jsme šli na střídání stráží bylo pěkné a zdlouhavé (asi 50 min.) Tam došlo k průseru, protože jsem se den předtím domníval, že je baterka dostatečně nabitá …- nebyla. Takže jsem mohl fotit jen mobilem a to i celé odpoledne v rozsáhlém skanzenu, kde kromě obydlí byli i zvířata. Po odjezdu ze Stockholmu jsme se nakrátko zastavili i v Uppsale-kostel a knihovna. (První párky k jídlu) Potom následoval úmorný noční přejezd podél Botnického zálivu – smrky, břízy, rašelina, voda, kamení. Ceny ve Švédsku byly přibližně ve stejné výši jako u nás, ale v SEK čili cca 2,5x vyšší. Ke konci jsme nemohli najít otevřenou benzínku nebo motorest a tak nastala scéna z dávných dob cestování- chlapi čurají před a ženy za autobusemJ.

6.8.      Ještě ve Švédsku přijíždíme ráno k peřejím Storforsen na řece Pitea. Byly moc pěkné, nikde ani noha. Fotil jsem a pořizoval video mobilem, pak se uvidí, co z toho bude. Potom už přišel přejezd do Finska v Haparandě označený jen cedulí u silnice. Skoro celou cestu v tomto úseku byla zvláštní silnice, kde se pravidelně střídaly 1 a 2 pruhy v našem směru a v protisměru. Finsko země eura – „normální“ jídlo 7-14 euro, např. steak 20 euro. Navštívili jsme muzeum polodrahokamů v Kemi (2.párek) a pak se přesunuli naseverní polární kruh 12 km severně od Rovaniemi. Nakoupili jsem pohledy a dárky + Nelince certifikát a přesunuli se na ubytování do Rovaniemi do hotelu Sokos. Tento typ hotelu jsme pak využívali téměř celou cestu. Následovala procházka a konečně dobití všech baterií a sprcha!

7.8.      Cestovali jsme do NP Oulanka, cca 200 km. Přejeli jsme přitom 2x severní polární kruh a projeli nejsevernějším městem zájezdu, kterým bylo Kemijärvi. V Oulance jsme si nejprve vybrali delší 8 km okruh Kintagönäs, byl super. Na začátku bylo krásně, ale poslední kilometr se dalo do deště. Jenom Anička měla bundu, já a Nelinka jen v tričkách (bundy v autobuse = supervolovéJ). Potom jsme přejeli do Juumy, kde jsme si prohlédli  dvoje peřeje. Bylo to dalších asi 7 km. Poprvé se objevilo pár komárů! Naštěstí OFF zafungoval. Nakonec jsme se jeli ubytovat do Kuusama. Počty zvířat na cestě: sob - cca 30 ks, vlk – 0, medvěd – 1 (ale vycpaný), divoký králík – 1 ks, rosomák – 0.

8.8.      Následoval delší přesun na trase Kuusamo – Kuopio, během kterého jsme opustili severskou část Finska a projeli lesnatou částí a dojeli do té nejjižnější – jezerní.

            Cestou jsme se zastavili v rodné vesnici básníka Eino Leina Paltaniemi. Byl tam kostelík a škola, ve které byl kdysi na výletě i Petr Veliký. Pak přišla Bomba, ale jen  podle názvu. Bylo to rekreační středisko, kde ústřední budovou (restaurací) byla jakási replika statku boháče plus další budovy. Byla to úplná zbytečnost a ztráta času. Pak jsme se vypravili na horu Koli, ze které byl supervýhled na jezero. Tam jsem si dal 3. a poslední párek. Den jsme zakončili rozhlednou v Kuopiu. Bylo to betonové monstrum, ovšem s perfektním výhledem na město a okolní jezero!

            Počty zvířat na cestě: 6 sobů pod Kuusamem a pak už nic.

9.8.      Toho dne jsme se přesunovali na trase Kuopio- Mikkeli. Cestou jsme nejdříve navštívili asi největší a zajímavý dřevěný kostel na světě v Kerimeki pro 3000 osob.

Potom už následoval hrad Olavinlinna ve městě Savonlinna. Fini mají hradů málo, ale tento byl celkem pěkný, jen vzhled byl trochu uvnitř narušený chystaným vystoupením skupiny Nightwish, který byl uváděn na 15.8.  Češi se rozdělili do několika skupin podle výkladu. Hodně jich šlo na ruský, část na německý a asi osm nás šlo spolu s třemi Italy na anglický výklad. Poslední zastávkou toho dne byla návštěva ostrovního národního parku Linnansaari, kam jsme jeli asi 20 km lodí po jezeře. Byl to pěkný ostrůvek, kapitán mě a holkám poradil i návštěvu pěkné bývalé usedlosti asi rybáře a dřevorubce, která je nyní jako muzeum.

10.8.    Jeli jsme po trase Mikkeli – Tampere. Zastavili jsme se v Lahti a prohlédli si můstky a muzeum lyžování. Někteří jsme si zkusili i lyžařské trenažéry. Bylo to celkově hezké, včetně výhledu z můstku K-116. Následoval přesun a prohlídka města Tampere. Tam jsme měli k večeři steak a 2x rybu. Město je pěkné, hospody byly rozdělené podle typů návštěvníků. Mladí byli buď drsní rockeři nebo emo.

11.8.    Závěrečná prohlídková trasa byla v Helsinkách, kam jsme se přesunuli z Tampere. V Helsinkách jsme viděli olympijský stadion, ortodoxní kostel, katedrálu, knihovnu, obchoďák Stockman a nakonec tržnice, kde jsme si dali výtečného lososa s rýží.

Věci na dva dny jsme museli mít s sebou, protože pak jsme se ihned přesunuli do Turku na trajekt Viking Line. Loďka byla docela veliká a ve 21 hod. finského času jsme vypluli. Ubytováni jsme byli v malé kajutce bez okénka a tak jsme navštívili free shop a nakoupili nějaké čokolády a v baru jsme si dali láhev vína. Loď se nehoupala, spíše jen otřásala, ale i tak to nebylo nic moc.

12.8.    V 6.30 hod. našeho času jsme přistáli ve Stockholmu. Dále následoval přesun Švédskem na už známé trase a přejezd Scandlines do Dánska. V Dánsku jsem naneštěstí nezachytil reklamu doktora nabízejícího relaxaci. Ten doktor byl MUDr. Stress.:-) Z Dánska se nám podařilo dostat na dřívější trajekt Scandlines a ušetřit tak 1,5 hodiny. Následovala klasika Německem.

13.8.    Šťastně jsme dorazili do Chebu, kde nejvíc pršelo z celé cesty, a vlastním autem dojeli ve 3.30 hod. do Mariánských Lázní.

 

 

Základní otázka před speciální přílohou: Jel bys ještě někdy do Finska?

  

A moje odpověď:                                ANO

  

Speciál

  

Švédsko – označení na silnici „Kunden kurva“ – něco jako odbočka pro zákazníky

 

NP Oulanka – postavil jsem tam u stezky trola ze 3 kamenů a největší fotograf z výpravy, který šel asi kilometr za námi si to pak nábožně vyfotil (možná i jiní) – teď už to asi vymazal J

 

Hláška – „stoleček, stromeček“ = přírodní parkoviště skoro s nulovou vybaveností

 

Dialog finského kluka s tátou na Severním polárním kruhu

„Tati, odkud je ten autobus?“

Otec studuje SPZ aj. a říká: „Z České republiky.“

„A kde je Česká republika?“

„Někde na jihu … .“J

 

Co jsme nejčastěji viděli na obrazovce ve finském hotelu – Odottakaa, kanavaa ladataan …

Než jsem si všimli anglického překladu: Please wait, channel is loading …

 

Pole a louky – na všech jsou balíky slámy a sena neprodyšně zabaleny do bílé fólie, … asi aby je sobi a losi nesežraliJ

 

Hláška autora u stánku: „Holky chcete zmrzlinu?“ „Jak to víš, že tady prodávají zmrzlinu?“

„ Je tu přece napsáno „volí jetel.“ (Valiojäätelöä)

 

U nich básník … , a co u nás?

 

 Obrazek

 

 … a co takový přechod pro chodce a …

 

 Obrazek

Vážně, nevážně zapsal a vyfotil mobilem

 

                                                                   Jirka